Leden 2009

MOJI SKLÍPKANI

29. ledna 2009 v 21:58 | Hana |  Pavouci
Chtěla jsem mít svého sklípkana a na doporučení odborníků z webu jsem zvolila malého pavoučka, koupila za dvě stovky a čekala, co se bude dít dál.
Je to:

PSALMOPOEUS CAMBRIDGEI

Je stromový sklípkan a pochází z ostrova Trinidad, kde si staví velké pavučiny v nadzemních kořenových systémech a v rozvětvení stromů. Zde obývá deštěné pralesy.
Je velmi rychlý, ovšem nedisponuje příliš účinným jedem.
Vyžaduje v teráriu vysokou vzdušnou vlhkost a dostatek větví na stavbu pavučinových hnízd.

Můj sklípkan žije ve veliké skleněné kouli a pravidelně se svléká. Stával se větším a větším a proto musel z malého teraria putovat do většího.
Vybarvený sice není nic moc, ale je krásně chlupatý a myslím, že je to samec.


BRACHYPELMA SMITHI

je jeden z nejatraktivnějších a nejkrásnějších druhů sklípkanů. Základní zbarvení je hnědé,hlavohruď má se žlutooranžovým chlupatým lemem, kolena jsou oranžovočervená. Jeho domovina je v Mexiku.
Tolik encyklopedie.
Když jsem zjistila, že můj první sklípkan je asi samec a ti moc dlouho nežijí, jeli jsme na burzu v Praze..jen tak se podívat, manžela jsem ujišťovala - nebudu nic kupovat a ...nakonec jsme koupili chameleona.
Už jsme byli na odchodu, burza končila a já se zastavila u paní, které měla krásného malého sklípkana smiťáka.

Paní byla velmi dobrá prodávající a tak se stalo, že jsme odcházeli se třemi krabičkami za jednu cenu. Nabídla 1+2 za 200.-Kč...... no neberte to.
Dva byli smiťáci a třetí :



ACANTHOSCURRIA GENICULATA - SKLÍPKAN KORÁLKOVÝ


Tento pavouk se vyskytuje v Brazilii. Obývá sušší,kamenité lokality, kde si buduje noru poblíž vhodných objektů jako jsou kameny nebo stromy.
Je zajímavý díky výraznému zbarvení a značné velikosti / v rozpětí nohou se může dostat i na 20 centimetrů / a pro jeho zbarvení se mu také říká "bílá smitka".

Občas je nervózní a vykopává si chloupky ze zadečku, ale jinak není agresivní. Má ohromný apetit a sežere skoro všechno.
Tolik z webu:

A tento sklípkan je nyní můj nejoblíbenější. Snad proto, že je velmi žravý a líbí se mi, jak vždy skočí po pinzetě s potravou nebo proto, jaké má barvičky.

Je ale pravda, že i když se pavouků nebojím, ještě jsem si netroufla vzít ani jednoho do ruky a zkusit je vyfotit mimo terárko.

Tak jestli mi dá někdo radu, jak na to..budu ráda.

OTAKÁREK FENYKLOVÝ

18. ledna 2009 v 12:44 | Hana |  Ze zahrady
Papilio machaon (Linnaeus, 1758) - otakárek fenyklový
Čeleď: Papilionidae - otakárkovití




Otakárek fenyklový patří k nejkrásnějším motýlům střední Evropy, vyskytuje se téměř všude až do nadmořské výšky 2000 m.

Motýl má výraznou žlutou a černou kresbu na křídlech,která přechází v modrou. Na vnějším zadním okraji křídel jsou prodloužené ostruhy, které připomínají ocas vlaštovky a ve vnitřním úhlu křídel jsou dvě červená oka. Rozpětí křídel 60 - 80 mm.




První generace se objevuje v dubnu do poloviny června, druhá od poloviny července do srpna.
V teplých krajích se může od září do listopadu objevit i třetí generace.
Samice kladou vajíčka jednotlivě nebo v malých skupinách
na živné rostliny, mladé housenky napodobují ptačí trus,starší se maskují svým zbarvením a vylučují páchnoucí výměšky. Kuklí se většinou připevněné ke stonkům živných rostlin, kukly poslední generace přezimují.


Housenky žijí na miříkovitých, okoličnatých rostlinách, často na mrkvi, na kopru,bedrníku děhelu lesním.


Dospělá housenka má černé příčné proužky s červenavě oranžovými skvrnami.
V záhlaví má housenka vysouvací vidlici, sekret voní po fenyklu nebo ananasu a má mít zastrašující účinky pro predátory.




K páření vyhledávají vrcholky kopců a hor.


V současné době není tento druh ohrožen, vyhovuje mu množství neobdělaných luk a zarostlých polí. V otevřených krajinách dává přednost květnatým loukám a porostů vojtěšky a jetele.



Fotit se dá celkem snadno, chvíli ji pozorujeme a necháme žrát..



Žere celkem rychle a důkladně obere celý vršek rostliny.



Poslední komentář od Karla mě inspiroval k nalezení fotografie kukly otakárka na webových stránkách. Já sama jsem ji ještě nenašla, ale hledat budu, protože letos, ještě před týdnem, bylo na našem kopru asi 20 housenek a najednou zmizely.
Na stránkách Fauny jsem se dozvěděla, že přemisťování housenek vede k jejich záhubě. Živí se pouze čerstvou potravou a brát si je domů a čekat do jara na vylíhnutí motýla je také špatné. Tento motýl se možná vylíhne, ale bude příliš slabý a v přírodě nepřežije.
Jak se zpívá..nech brouka žít.
Foto kukly je ze stránek wikimedia.com.

Takže chcete-li ji vidět, hledejte na stoncích v blízkosti, kde jste housenku viděli.