Červen 2008

BĚŽNÍK S KOŘISTÍ

21. června 2008 v 23:39 | Hana |  Pavouci
Běžník kopretinový se v letošním roce vůbec nenamáhá opustit svou květinu a přesto, že včeliček je málo, trpělivě si počká, až se dočká.
I já jsem trpělivější než v minulých letech, sednu si a pozoruji děj.
Běžník si hodoval na včelce a na společnou přesnídávku se slétalo stále více malých mušek.
Některé čekaly, jiné se draly ke kořisti, najednou jich bylo už moc a na kopretině nastal zmatek.
Vyměnila jsem Canon za Panasonic, běžník se snažil včelku urvat jenom pro sebe a tak jsem cvakala.
Později jsem litovala, protože tato fotka by byla v kvalitě RAW z Canonu skvělá. Ale byl to jen okamžik a já foťáky vyměnit nestihla.
Stává se to, okamžik jsem promarnila a nedá se nic dělat. Jen pro příště vím, že raději zůstanu u Canonu a nebudu si pohrávat.
Pozorování skončilo. Mušky byly stále agresivnější a podařilo se jim běžníka tak zaměstnat, že včelku na chviličku pustil a ona spadla z kopretiny na zem. Hodování skončilo, mušky asi byly naštvané, ale běžník spokojeně zaujal novou pozici na stejném místě a čekal na jinou včelu.

BĚŽNÍK SVLÉKÁNÍ

4. června 2008 v 13:50 | Hana |  Pavouci
Zataženo, světlo nic moc a stejně mi to nedá a jdu na louku podívat se, co je nového. Louka je čerstvě posekána, jenom malý pás vysoké trávy rozděluje pozemky a pár kopretinek. A tam jsem ho uviděla.
Běžník kopretinový a na něm něco černého. Sahám pro brýle a on se na zádech samičky drží jako klíště sameček.
Vidím tuto situaci poprvé, sedám poblíž a čekám, co se bude dít. Občas cvaknu, odháním mouchy a čekám.
Sameček se nehýbá, sedí jako přibitý a já se posouvám opatrně okolo, abych je nevyrušila.
Už tuším, že dojde k páření. Samička sebou začíná šít, kroutí se a s obdivem sleduji, že se svléká z kůže. Samečkovi to evidentně nevadí, stále se drží.
Samička si lehá na záda, určitě se chce zbavit nejen starého oblečení, ale i samečka. Nedaří se...Svlek se ocitá na břiše běžníka a sameček dole.
Samička se obratně otáčí opět na nožky, sameček se vydává na průzkum a svlek zůstává opodál.
Netrvalo to dlouho a zdá se, že sameček vykonal vše, co chtěl.
Odchází od samičky, chvilku bloudí po kopretině, jde si ještě jednou prohlédnout svlek, možná v naději, že je tam ještě další samička.
Má po práci, tak sbohem. Slézá po stonku kopretiny dolů, snad si jde najít novou samičku, snad si jde odpočinout. Zapadl do trávy a ani pojistné vlákno nevyloučil. Už se nechce vrátit.
Samička zůstává vedle svého svleku, je určitě unavená a já odcházím spokojená s kvalitou zážitku, který jsem ještě neviděla, ale ani o průběhu nikde nečetla.
Doma je moje spokojenost trošku narušena, když si prohlížím právě vyfocené fotky, bez stativu, jen tak z ruky, ale fotila jsem do RAW, tak snad se dá ještě něco zachránit.
Ale až se proces zpracování lépe naučím a budu mít kvalitnější program.