Leden 2007

Běžník 2

20. ledna 2007 v 22:39 | hanaska |  Pavouci
Tento pavouk je velmi hezký tvor , má neforemné břicho opatřené na spodku na obou stranách výrůstky. Kůži má mléčně bílou, jindy citronově žlutou. Jsou mezi nimi elegantní dámy, které mají na nožkách pestré náramky a na zádech karmínové arabesky. Hruď bývá někdy na stranách zdobena úzkou světle zelenou stužkou.
Lidé, kteří se štítí pavouků, se nebojí na krásného běžníka sáhnout, tak se jim líbí jeho barvy.
A co ještě dovede?
Staví si hnízdo z větviček a jemných rostlinných vláken, převážně ve výškách, na větvičkách růží, na uschlé snítce s několika zvadlými lístky, které se svinou v ochranný kornout. A zde se usadí, aby jeho vajíčka byla dobře chráněna.
Pohybuje se všemi směry a tká čistě bílý váček, jehož obal splyne s okolními lístky.
Když samička naklade dovnitř vajíčka, uzavře hermeticky váček víčkem z bílého hedvábí a nakonec několik jemných vláken tvoří jakousi kopuli nad hnízdem a zahnutými konečky lístků., kde se matka usídlí. Je to pozorovací stanoviště, kde matka zústane na stráži až do vylíhnutí mláďat. Vyčerpána kladením vajíček a vyloučením hedvábí, žije jen pro ochranu svého hnízda. Jde-li okolo nějaký hmyz, vyběhne ze své věže, zdvihne výhružně přední nohy a obrátí vetřelce na útěk.
Kladení vajíček je skončeno koncem května, matka neopouští své stanoviště ve dne v noci, leží přitisknuta ke stropu svého hnízda. Je vyhublá, svraštělá, již neloví hmyz. A tak den za dnem chátrá, vyčkává až se objeví její potomci, aby je nakonec ještě nasytila svým vlastním tělem.
Když matka ucítí pohyb ve váčku, udělá sama dírku do víčka a po pěti až šesti nedělích pomůže svým mláďatům na svět. Pak tiše umírá.
V červenci se objeví malí pavoučci, vytvoří na vrcholku malou skupinku, utkají si prostorný stan z křižujících vláken a po dvou až třech dnech začnou vyhazovat vzdušné můstky od jednoho stébla k druhému. Vybíhají na konečky snítek, všichni se pohybují směrem nahoru, šplhají po nějaké opoře. Ze zadečku vypouštějí jemné vlákno a jak zavane větřík, zachytí vlákno a pavouček je unášen pryč. A tak můžeme vidět bílé, na slunci se třpytící pavučiny vznášet se všude nad krajinou jako pozdrav babího léta. Dříve nebo později se dostaví pád, pavoučci se snesou na zemi a my nevíme, kde se s nimi setkáme na jaře.Objeví se dokonale vzrostlý tvor, plížící se mezi květy, kde včely sbírají na své dílo.
Všechny běžníky jsem vyfotografovala na naší zahradě od jara do podzimu r.2006. Poprvé jsem se s ním setkala na poli, přistál mi na nohavici a nechtěl odejít.
Existují ještě další barevné variace, ale nechci sem dávat cizí fotografie, tak si počkejte......
Běžník hřebenitý - samička sedí na kokonu s vajíčky, ukrytá v jahodníku, nejí jen hlídá.
NAVRCHOLU.cz

Běžník 1

20. ledna 2007 v 21:56 | hanaska |  Pavouci
Běžník kopretinový - čeleď Thomisidae
Misumena vatia
Se zdržuje na vyšších bylinách a keřích. Na květech s oblibou číhá na kořist.Objevuje se hlavně v květnu.
Samička 10mm
Sameček 4mm
Běžník se tak dokonale přizpůsobí svým zbarvením korunním lístkům, že moucha, která přilétla na květ, nemá žádné podezření - padne do léčky a stane se pavoučí potravou.
Běžníci se přizpůsobí květu nejen svým zbarvením, ale dokonce mohou předstírat části rostlin, když číhají na hmyz vyhledávající nektar a pyl.
Běžník zelený - Diana dorsata
Žije na keřích v jehličnatých a listnatých lesích. Na kořist číhá v typickém postoji - s dvěma páry předních dlouhých nohou roztažených do stran. Etno 5-7mm velký pavouk se objevuje hlavně v květnu s červnu.
Pavouk běžník podobně jako krab chodí stranou, má přední nohy silnější než zadní a nedovede tkát sítě na chytání kořisti. Číhá v záloze mezi květinami a vyčkává příchodu kořisti, již usmrcuje odborně vedenou ranou do šíje.
Objeví-li se včela, hledající potravu je zabrána do sbírání pylu a nevšímá si ničeho kolem sebe.Pavouk vyjde ze svého úkrytu, vplíží se za včelu, vyrazí náhle vpřed a zakousne se jí do šíje. Rána do šíje ji omračuje, protože zasáhla nervová centra, oběti tuhnou nožky a za vteřinu je po všem. Běžník vysaje krev nebohé oběti a vysátou mrtvolku odhodí stranou.
A opět se skryje, připraven k dalšímu výpadu
NAVRCHOLU.cz

Zásnuby

20. ledna 2007 v 13:54 | hanaska |  Pavouci
Zásnubní akty pavouků bývají někdy pochmurnou tragedií lásky, která se odehrává hlavně v noci.
Podařilo se mi zachytit namlouvání malých pavoučků, jejichž jméno jsem ještě nezjistila, doplním později.
***************************************
Malinký poutník se blíží po prohnutém vláknu k samičce, krok za krokem. Pak se zastaví, má jít blíž?
Je to správný okamžik? Ne.
Samička zvedne přední nohy a nápadník uhání zase dolů po vlákně. Vzpamatuje se z leknutí, zase přilézá blíže. Následuje několik zmatených útěků, po nichž se přibližuje k samičce blíže a blíže.
A tu se odváží dotknout nevěsty špičkou přední nožky. Opovážlivec laská nožkami a hlavně tykadly nevlídnou pavoučici, která mu odpovídá podivnými skoky a škubáním, udělá několik podivných kotrmelců a nabídne spodní část zadečku trpaslíkovi a dovolí mu, aby ji tam trochu polaskal makadly.
To je vše, víc se nestane. Malý sameček uhání pryč..... co mu nohy stačí. Kdyby se o chviličku opozdil, byl by bez milosti sněden.
*************************************
NAVRCHOLU.cz

Láska

19. ledna 2007 v 22:47 | hanaska |  Pavouci
Pavoučí.
Mám kamaráda pavouka
on nemluví
a nebrouká
jen tiše sítě spřádá
já ho mám za to ráda
Je jako já
má divné zvyky
má touhu dravce
touhu chytit
neohlíží se na oběť
jen mě jde o tebe
a jemu o oběd.
Autor:Jarmila Týnková
***
NAVRCHOLU.cz

Zamotaný ve spleti sítí
Co jsi natáhla
Už nemá sílu se bránit
Svázaný bolestí
Smutkem
Čeká na smrt
Jen proto, že chtěl létat
Zapomněl na opatrnost
Tma je čím dál hustší
Pavučina pevnější
Kusadla jsou blíž
Život uniká
Autor: Ivan Pláteník
A to je konec pavoučí lásky.
Dva malinkatí pavoučci roztančili v pavučině svůj zásnubní tanec, já neodolala a vyfotila je a nyní se s vámi o tento zážitek podělím. /Dámy - sameček je ten menší./

Modelka

9. ledna 2007 v 8:55 | Hanaska |  Pavouci
Galerie mých modelek....samice křižáka pruhovaného.
.
Loveckou zbraní křižáka je velká, svisle umístěná pavučina, připevněná k okolním větvičkám dlouhými pletenými vlákny pavučin.
Ze středu vycházejí paprskovitě pavučinová vlákna a tuto základní síť protíná nepřetržitě vedené spirálové vlákno, přetínající paprsky od středu až po okraj. Ve spodní části sítě se táhne klikatě temná stužka, která vychází ze středu a protíná několik paprskovitých vláken. Je to podpis umělce a dodává pavučině větší pevnost.
Lapená kořist je obalována proudem pavučinových vláken, křižák zadními nohami řídí proud nitek , převrací kořist a obaluji ji do dokonalého pláště.
Nestačí-li první proud vláken, má křižák v zásobě další, druhý, třetí, tak dlouho, dokud zásoba pavučiny není vyčerpána.
Jakmile ustane veškerý pohyb, křižák se zahryzne jedovatými kusadly do kořisti a nechá ji klidně zemřít.
Četla jsem, že když odstraníme kobylku ihned potom co byla kousnuta a osvobodíme-li ji, brzy se vzpamatuje.
Spadne-li pavouk za své sítě, vymrští okamžitě z prsních bradavek záchranné vlákno, které bezpečně zachytí pavouka ve vzduchu. Začne šplhat vzhůru a vlákno za sebou sbírá. Proto vždy trpělivě čekám, až se křižák usadí v síti a pak mohu v klidu fotografovat.
Jakmile samička pavouka utká ve vysoké trávě váček pro své potomky, ucítí, že přichází její čas. Nevrací se již do pavučiny, je to zbytečné, nemá čím by kořist spoutala. Při stavbě vyčerpala všechny své zdroje pavučinových vláken. O osud svých potomků a váčku se již nezajímá. Malátná se vleče dál světem a umírá
V přírodě se křižák usídluje stranou od svých příbuzných, každý má svůj revír.
Pavoučí vlákna jsou při porovnání stejné váhy pevnější než ocel a elastičtější než guma. Ke tkaní slouží pavoukovi pět párů snovacích žláz na zadečku, každý pár funguje nezávisle na ostatních. Jeden pár poskytuje suché pracovní vlákno, po kterém se pavouk pohybuje po síti a šplhá nahoru a dolů. Další pár vytváří lepkavé nitě, které pavouk zaplétá do loveckých sítí, třetí pár produkuje jemná vlákénka, která omotají ulovený hmyz. Následuje žláza vylučující lepidlo kotvící suché vlákno, žláza vyrábějící měkký obal vaječného kokonu a snovací bradavky, které splétají různé druhy vláken jak je potřeba.
Mnoho lidí se pavouků bojí nebo k nim mají odpor.
I některých lidí se na první pohled bojíme nebo jsou nám nepříjemní, ale záleží jen na nás, zda chceme tento odstup překonat a pak třeba poznat člověka milého a příjemného. Pokusíme -li se toto udělat i u pavouků, pomalu, pomaloučku...začneme je pozorovat a přestaneme je zabíjet, obohatíme svůj život o nové poznatky přírody a budeme se k ní chovat ohleduplněji.
NAVRCHOLU.cz

JÁ a FOTO

5. ledna 2007 v 14:13 | Hanaska |  Něco o mně..
Robert THOMPSON


"Fotografování pro mne znamená

prostředek zachycení mého vztahu ke světu přírody a způsob,

jak se prostřednitvím svých snímků dělím o zážitky s ostatními lidmi."
***************************************************************
***************************************************************



SPLNĚNÍ SNU...
******************************************************************

Ze života ...

5. ledna 2007 v 11:57 | Hanaska |  Pavouci
Křižák pruhovaný.
V červenci probíhá páření. Samec se zdržuje v pavučině samice, když mu dovolí přiblížit se, vleze mezi ni a pavučinu a spáří se.
Většinou se samici podaří samečka usmrtit a vysát.
Samička začne vytvářet pro své potomstvo pavučinový váček, krásný ovál, který visí volně ve vzduchu, upevněný jen několika podpůrnými vlákny.
A cože skrývá ?
V jedné třetině obalu visí válcovitá komůrka, uzavřená hedvábným víčkem.
Je vyrobena z jemného hedvábí a obsahuje vajíčka křižáka.
Oranžové kuličky tvoří shluk velikosti hrachu.
Samice na stavbě hnízda pracuje hlavně v noci, vidět ji při stavbě se podaří někdy ..brzy ráno.
Vyrobí si nejdříve kostru stavby z několika napjatých pavučinových nitek. Zadeček se pohybuje vlevo a vpravo, nahoru a dolů, zadními nožkami souká vlákno na místo již nakladených vláken,vzniká miska , okraje stále rostou. Do této misky klade vajíčka, až se jimi naplní po okraj. Dalším obalování vytvoří kokon, pečlivě ho přichytí k travinám a práce je hotova.
Pavouk se vzdálí a nevěnuje váčku již pozornost. O ostatní se postará slunce a čas.
Samice naklade 300-400 vajíček, která v prvním roce zůstávají v kokonu, po přezimování se vyvinou v malé křižáky, zdržují se pohromadě a pak se pomocí pavučinového vlákna začnou šířit po okolí. Samice v zimě hyne.
Mláďata nalezneme od května, dospělé pavouky od července do srpna, ale samice až do října.
Někdy jsem pozorovala křižáka tak dlouho, hlavně když nebyl úspěšný v lovu, že jsem neodolala a sama mu chytila koníka. Někdy již byl pavouk tak sytý, že zůstal viset a pózoval mi.
Na závěr.. čekání na další kořist.
Kdokoliv si prohlédne tyto stránky a bude chtít mé pozorování doplnit..bude vítán.
NAVRCHOLU.cz

Křižák pruhovaný

3. ledna 2007 v 15:00 | Hanaska |  Pavouci
ARGIOPE BRUENNICHI
.
. Křižák je pestře zbarvený pavouk,
kterého nacházím na slunném místě s bylinnou vegetací, na trsech nízkých travin.Spokojí se i s malou kořistí, usazuje se všude, kde skáčí kobylky a koníci, poletují mouchy a motýli. Jeho loveckou zbraní je paprskovitá pavučina, ve spodní části sítě, vycházející ze středu, se táhne temná stužka, podpis umělce.
U nás se hojně vyskytuje po celé délce regulačního potůčku na jižní straně,kam ho chodím pozorovat..někdy neodolám a chytím mu kobylku,on naoplátku zapózuje a nechá mně fotit.
Samice křižáka pruhovaného je velká 15-20mm,samec má 4-6mm.
Křižáka jen zřídka najdeme na pevné zemi. Mohutný zadeček jim tam při chůzi a bránil by jim v úniku před nepřáteli.Nejbezpečněji se pohybují ve vyšších polohách a narazí-li tam na nebezpečí, spouštění se jednoduše po pevném vláknu o několik decimetrů níž, a když nebezpečí pominulo, vracejí se na staré místo.
Zvláště kobylka, která skáče do okromné výše, upadne často do pasti, zmítá se a neosvobodí-li se okamžitě, je ztracena.Křižák se obrátí ke kořisti zadečkem a uvede do činnosti všechny bradavky.
Vrhá pavučinovou hmotu, jako proud jemné stříkačky, zachytí ji zadními nožkami a roztahuje do širokého oblouku.
Převrací kobylku a obaluje ji dokonale do pavučinového pláště.
Proud pavučinových vláken vycházející ze zadečku.
Když je kořist dokonale zabalena, pavouk zakousne svá smrtící kusadla, vzdálí se a nechává kořist klidně zemřít
Brzy se však vrátí, hryže a cucá ji, pokaždé na jiném místě, pak rozžvýkané zbytky kořisti vyvrhne ze sítě a vrátí se na své stanoviště uprostřed pavučinové sítě a
vyčkává na další kořist.
NAVRCHOLU.cz